Popis

Třída Nebula představuje víceúčelová plavidla, která Hvězdná flotila začala používat v polovině 24. století. Konstrukčně jsou příbuzné s loděmi třídy Galaxy, s nimiž sdílí shodné konstrukční prvky.

Spodní pohled (USS Prometheus)

Boční pohled, loď se zbraňovým nádstavcem (USS Farragut)

Zadní pohled, loď se zbraňovým nádstavcem (USS Prometheus)

Lodě tříd Galaxy (USS Enterprise-D) a Nebula (USS Phoenix)

Loď s oválným senzorovým nádstavcem (USS Phoenix)

USS Sutherland se zbraňovým nádstavcem

Střelba phasery (USS Bonchune)

Schématické zobrazení maximálního dosahu zbraní lodi USS Phoenix

Můstek lodi USS Prometheus

Hlavní obrazovka na USS Prometheus

Kapitánova pracovna na USS Phoenix

Jídelna v jedné ze soukromých kajut na USS Prometheus

Jedna z chodeb na USS Honshu

Vězení na USS Honshu

Historie třídy

Konstrukce této třídy probíhala v docích Utopia Planitia na Marsu za dohledu Divize Yoyodyne. První série byla stavěna mezi roky 2363 a 2367. Postupně byly tyto lodě konstruovány i v dalších loděnicích, zejména v Loděnicích Hvězdné flotily 40 Eridani a v Loděnicích San Francisco na orbitě Země.

TNG: The Wounded, TNG: Redemption, Part II, DS9: Second Sight

Konstrukčně byla třída Nebula navržena jako víceúčelová, která mohla plnit různé mise a to díky systému dodatečných nádstavců, které byly vyměnitelné podle povahy mise. Rozsah úkolů tak byl skutečně velký, od vědecko-průzkumných, přes hlídkové, transportní až po bojové.

DS9: Segond Sight, DS9: Explorers, TNG: Brothers, TNG: Sarek

V průběhu služby tyto lodě zasáhly do mnoha bitev. Účastnily se boje s Borgy u Wolf 359 nebo u Země a velmi intenzivně zasáhly také do bojů s Dominionem.

DS9: Emissary, Star Trek: First Contact, DS9: The Changeling Face of Evil, DS9: What You Leave Behind

Technické údaje

Vzhled třídy

Lodě třídy Nebula sdílí prakticky všechny konstrukční prvky s loděmi třídy Galaxy. Jedná se o menší a kompaktnější příbuznou těchto velkých průzkumných lodí Flotily. Oprotit třídě Galaxy postrádá třída Nebula dlouhý spojovací krk mezi primárním a sekundárním trupem. Sekundární trup je tak přímo spojen s primárním. Warp gondoly jsou pak podvěšeny pod primární trup, souběžně se sekundárním trupem.

Ze zadní částí sekundárního trupu vybíhá masivní konstrukce, která pokračuje až nad primární trup. Ta slouží pro umístnění různých víceúčelových modulů, které rozšiřují kapacity této třídy podle povahy mise. Na výběr je několik modulů, například trojúhelníkový zbraňový modul vybavený torpédomety, oválný senzorový modul nebo dokonce i nádstavba s druhým párem warp gondol.

TNG: The Wounded, TNG: Redemption, Part II, TNG: Unification, Part I

Pozdější série lodí této třídy byla mírně upravena zejména v oblasti sekundárního trupu, který tak mnohem více připomínal trup třídy Galaxy, včetně úpravy deflektorové antény.

DS9: The Changeling Face of Evil

Obranné systémy

Lodě této třídy jsou poměrně těžce vyzbrojeny. Základní arzenál obsahuje standardní phaserové banky a torpédomety s fotonovými torpédy. Základní dosah zbraní činí 300 tisíc km.

TNG: The Wounded

Torpédomety jsou umístěny na sekundárním trupu, těsně nad deflektorovou anténou. Takto vybavené jsou všechny lodě třídy Nebula. Každá loď této třídy však může být vybavena zbraňovým nádstavcem. Ten má trojúhelníkový tvar a umisťuje se na zadní vysokou nádstavbu. Nádstavec pak ční nad zadní část primárního trupu. Takto vybavené lodě pak mají mnohonásobně vyšší palebnou sílu zejména co se týče fotonových torpéd.

Phasery jsou rozmístěny podobně jako u třídy Galaxy. Hlavní baterie jsou umístěny na talířové sekci po celé délce jejího obvodu a to jak na horní tak na spodní části trupu. Další baterie jsou umístěny na sekundárním trupu a pod deflektorovou anténou.

Star Trek: First Contact, VOY: Non Sequitur, VOY: Message in a Bottle, VOY: Endgame, Part II, DS9: Emissary

Pohonné systémy a raketoplány

Pohonné systémy zahrnují jak warp pohon, tak také standardní impulsní jednotky. Maximální rychlost lodí této třídy je warp 9,3. Kritická rychlost pak v 70. letech 24. století činila warp 9,5, při modifikacích však mohla být zvýšena až na warp 9,6. V dalších letech zřejmě proběhly na motorech úpravy, protože v roce 2374 byla loď USS Bonchune schopna vyvinout rychlost warp 9,9 při pronásledování lodi USS Prometheus, prototypu třídy Prometheus.

TNG: Redemption, Part II, DS9: Second Sight, VOY: Message in a Bottle

Lodě této třídy jsou vybaveny několika podpůrnými plavidly. Standardně nesou několik raketoplánů typu 6 a typu 7 a také menší raketoplán typu 15. Některé lodě jsou pak vybaveny také velkými přepravními raketoplány. Není známo, zda se jedná o standardní vybavení, či jen o vybavení těch plavidel, která se účastní evakučních a záchranných misí. Podle všech známek jsou i tyto lodě vybaveny kapitánovou jachtou stejného typu jakou nesou lodě třídy Galaxy.

DS9: Waltz, DS9: Tears of the Prophets, Star Trek Generations

Vnitřní uspořádání

Můstek

Můstek lodí třídy Nebula je poměrně odlišný od rozvržení, které bylo běžně užíváno na lodích Hvězdné flotily ve 24. století. Odpovídá spíše vzhledu můstku na lodích Flotily užívaných ve 23. století a na počátku 24. století. Tedy s dominantním postavením kapitána lodi. Zcela vepředu je již tradičně velká hlavní obrazovka. Před ní jsou stanoviště navigátora a pilota lodi. Za nimi na vyvýšeném místě je uprostřed můstku situováno křeslo kapitána lodi. Na rozdíl od ostatních tříd Flotily této doby je umístěno samostatně. Tato konfigurace byla viditelná na lodi USS Prometheus, je však možné, že jiné lodě mohou mít jiné uspořádání můstku.

Jako na dalších lodích i zde jsou na zadních stěnách můstku umístěny jednotlivé pracovní stanice, zejména komunikační stanice a stanice strojovny. Po pravé i levé ruce jsou navíc umístěny ještě dvě samostatné pracovní stanice. Po pravé straně je to zřejmě taktická stanice, vlevo je pak umístěna stanice vědecká.

V zadní části můstku je umístěn hlavní vstup na můstek. Po kapitánově pravé straně se jde k hlavnímu turbovýtahu, po levé straně zřejmě do chodby. V dolní části můstku jsou pak vstupy do kapitánovy pracovny a pravděpodobně do zasedací místnosti.

DS9: Second Sight

Další vnitřní prostory

Z dalších prostor byla viděna pracovna kapitána. Ta je menší než na lodích třídy Galaxy, je však také umístěna na palubě jedna hned za můstkem. Je vybavena pracovním stolem kapitána, velkým nástěnným monitorem a pohovkou pro návštěvy. Má také zřejmě výhled do vesmíru.

TNG: The Wounded

Chodby na lodích třídy Nebula jsou pravděpodobně také dvojího typu. S rovnými stěnami ve středu lodi a s vybočenou stěnou na obvodu talíře. Viděny byly však pouze vnitřní koridory. Ty jsou oproti lodím třídy Galaxy mnohem užší a skromněji osvětlené.

DS9: Waltz

Lodě této třídy mají na palubě také velké kajuty pro významné hosty a diplomaty. Ty největší mají několik místností, které mohou být upraveny i jako soukromé jídelny pro několik hostů. Jako ostatní lodní třídy, i třída Nebula má na palubě vězeňský prostor s celami zabezpečenými silovým polem.

DS9: Second Sight, DS9: Waltz

Známé lodě této třídy

USS Bellerophon, NCC-62048

USS Bonchune, NCC-70915

USS Endeavour, NCC-71805

USS Farragut, NCC-60597

USS Garuda, NCC-

USS Hera, NCC-62006

USS Honshu, NCC-60205

USS Leeds, NCC-70352

USS Lexington, NCC-61832

USS Melbourne, NCC-

USS Merrimac, NCC-61827

USS Monitor, NCC-61826

USS Phoenix, NCC-65420

USS Prometheus, NCC-71201

USS Proxima, NCC-61952

USS Sutherland, NCC-72015

USS T'Kumbra, NCC-62100

USS Ulysses, NCC-66808

Zákulisní informace

Poprvé se loď třídy Nebula objevila v epizodě TNG: The Best of Both Worlds, Part II, ale pouze jako model trosek po bitvě s Borgy. Od tohoto jednoduchého modelu byl pak odvozen fyzický studiový model pro novou třídu lodí Hvězdné flotily, která se poprvé objevila v epizodě TNG: The Wounded. Koncept těchto lodí byl odvozen od skic Andrewa Proberta, autora lodi USS Enterprise-D.

Model lodi USS Melbourne pro epizodu TNG: The Best of Borth Worlds

Boční pohled, loď se zbraňovým nádstavcem (USS Farragut)

Nákres Miareckiho prvního modelu

Nákres Miareckiho druhého modelu

Studiový model jako USS Phoenix s kruhovým modulem

A jako USS Sutherland s novým trojúhelníkovým modulem

Drexlerův alternativní návrh zbraňového modulu

Kresba nového modulu

Larry Tan a John Goodson pracují na opravě modelu pro sedmý film

Jako USS Farragut po důkladné opravě

Robert Bonchune s původním modelem při jeho převodu do digitální podoby

Model lodi USS Honshu jako součást publikace The Official Starship Collection

Původní model pro TNG

Pro epizodu TNG: The Best of Both Worlds, Part II bylo vyžadováno několik modelů trosek nejrůznějších lodí, které se účastnily bitvy s Borgy u Wolf 359. Model budoucí třídy Nebula postavil pro tuto epizodu Ed Miarecki. Mělo se jednat o loď USS Melbourne. Miarecki udělal ve skutečnosti dva téměř shodné modely. Jeden z nich pak byl zničen Michaelem Okudou, aby mohl být použit v uvedené epizodě jako vrak. S úpravami mu pomáhali Rick Sternbach a Greg Jein. Druhý z modelů pak skončil v pracovně komandéra Siska na stanici Deep Space 9. Ten byl také označen jako USS Melbourne.

Oba modely byly postaveny z komerčních stavebnic lodě USS Enterprise-D, označovaných jaké série 6618 a 6619. Od pozdějšího definitivního vzhledu lodí třídy Nebula se ale odlišovaly. V místě, kde pozdější lodě měly zbraňový nebo senzorový nádstavec, měly oba modely dvě dodatečné malé warp gondoly. Měly také prodloužený sekundární trup. V seriálu Deep Space Nine se druhý model několikrát objevil ve své originální konfiguraci, následně byl upraven tak, že byl osazen senzorovým modulem. Zajímavé také je, že se tento model dvakrát objevil i v seriálu The Next Generation a to v epizodách TNG: Future Imperfect a TNG: The Wounded.

Protože oba modely nebyly nijak detailní, rozhodli se producenti úvodní epizody seriálu Deep Space Nine: Emissary využít detailnější model lodi třídy Excelsior. Tak se z lodi USS Melbourne stala loď třídy Excelsior a vrak skutečné lodi USS Melbourne třídy Nebula se v uvedené epizodě objevil jak krátce na pozadí, když Benjamin Sisko seděl v únikové kapsli, která opouštěla zničenou loď USS Saratoga. To z tohoto modelu udělalo spolu s borgskou krychlí jediný model, který se objevil v obou epizodách, které popisovaly bitvu u Wolf 359. Následně se pak tento model ještě objevil v epizodě TNG: Unification, Part II.

Studiový model

Pro epizodu TNG: THe Wounded byl vybrán model lodi USS Melbourne. Nicméně jeho vzhled prošel úpravami, o které se postarali Mike Okuda a Rick Sternbach. Model pak postavil podle jejich specifikací Greg Jein. Tato třída měla sice vycházet z třídy Galaxy, měla být ale menší a to včetně menšího primárního trupu. Nicméně protože Jein neměl dost času, nakonec byla zvolena stejná velikost primárního trupu, na kterém nebyly provedeny žádné zásadní úpravy. Nová loď, USS Phoenix, byla namísto dodatečného malého páru warp gondol osazena senozorovým modulem po vzoru amerických průzkumných letadel AWACS. Nicméně tento modul ve výsledku nesplnil očekávání. V záběrech nevypadal vůbec hezky a podle producentů byla loď hmotově nevyvážená. V dalších epizodách se tak tento modul již nikdy neobjevil. Namísto něj přišel Rick Sternbach s novým modelem trojúhelníkového vzhledu, který byl později označen jako "zbraňový modul".

Model byl pro natáčení využíván vcelku intenzivně, zejména pak s příchodem seriálu Deep Space Nine, kde byl používán první 3 sezóny, tedy do příchodu počítačem generovaného modelu. Velkých oprav se dočkal v roce 1994 a to kvůli natáčení filmu Star Trek: Generations. Práce byly provedeny ve společnosti Industrial Light & Magic, která se starala o triky, Larry Tanem a Johnem Goodsonem. Model byl zcela zbaven svého původního nátěru, který byl v podstatě shodný s nátěrem, který nesl velký model třídy Galaxy. Místo něj bylo naneseno nové barevné schéma. Důvodem byla samozřejmě potřeba detailních záběrů, které se měly objevit na velkém plátně. Model se měl objevit jako loď USS Farragut. Sice až na samém závěru filmu a s dalšími dvěma loděmi tříd Miranda a Oberth, ale závěrečný průlet měl být velmi efektní.

Po výskytu jako USS Farragut byl model využit pro snímání lodi USS Leeds a to pro úvodní titulky seriálu Deep Space Nine. Protože zde model nebyl snímán shora, ponechali výtvarníci na horní straně modelu popisy lodi USS Farragut, které měl pro předešlý film a vyměnili pouze popisky na spodní straně trupu. Naposledy byl pak snímán v roce 1996 pro použití ve filmu Star Trek: First Contact. Ačkoliv loď nebyla nikdy pojmenována, model stále nesl popisy USS Farragut na horní straně trupu a USS Leeds na spodní. Ve filmu však nebylo označení lodi čitelné.

Kupodivu nebyl tento model ani po ukončení natáčení filmů a seriálů s použitím fyzických modelů uvolněn pro aukce a zůstal dodnes v majetku CBS Televison Studios a byl umístěn na výstavě Star Trek The Exhibition. V té době byla však už značně poškozen léty intenzivního užívání a také nesl stále označení dvou lodí, USS Farragut a USS Leeds. Koncem roku 2011, po ukončení výstavy, byl vrácen do CBS Television Studios, kde jej převzal Alec Peters ze společnosti Propworx Inc. Podle jeho vyjádření CBS zamýšlela model opravit a ponechat jej ve svém archivu. Práce na opravách měl provádět Greg Jein.

Počítačový model

Protože seriál Deep Space Nine začal být natáčen plně v CGI formátu, byl do digitálního formátu převeden i model třídy Nebula. Ten byl později použit i v seriálu Star Trek: Voyager. Počítačový model byl postaven v roce 1997 ve společnosti Foundation Imaging Robertem Bonchunem. Pro jeho stavbu bylo potřeba nasnímat stávající fyzický model, který byl po Jeinových úpravách, tedy model s trojúhelníkovým zbraňovým modulem. Nicméně pro nasnímání bylo třeba doručený model mírně vyspravit. Bonchune však neopravoval vlastní fyzický model, ale po jeho nasnímání upravil CGI model podle CGI modelu lodi USS Enterprise-D. Díky tomu byly nové lodě této třídy mírně odlišné od původních lodí, které byly vytvořeny snímáním fyzického modelu. Odlišnosti byly zejména v oblasti sekundárního trupu a obvodové části primárního trupu, která byla o poznání tenší. Nejvýznamnější změnou byl poněkud jiný vzhled deflektorové antény a odlišné barevné schéma. Vše bylo právě výsledkem doplnění CGI modelu třídy Nebula o části CGI modelu třídy Galaxy.

Zajímavé je, že ač CGI model byl primárně stavěn pro použití v seriálu Deep Space Nine, poprvé se objevil v epizodě seriálu Star Trek Voyager: Message in a Bottle jako loď USS Bonchune. Ta byla nejen pojmenována po svém autorovi Robertu Bonchunem, ale také dostala registrační číslo shodné s datem jeho narození (NCC-70915 - datum narození Roberta Bonchuneho je 15. 9. 1970), což potvrdil i sám Bonchune. Následně se tento model objevil jako různé lodě této třídy, mezi nejznámější patří např. USS Honshu nebo USS T'Kumbra.

Naposledy se tento CGI model objevil v závěrečné scéně filmu Borg Invasion 4D z roku 2004, což byla součást atrakce Star Trek: The Experience. Dále se pak objevil v tištěných publikacích, zejména pak v publikaci Star Trek: Ships of the Line a v kalendářové mutaci této publikace. V roce 2014 byl tento model použit do 23. čísla publikace Star Trek: The Official Starship Collection, kde představoval loď USS Honshu.