Popis

USS Budapest při bitvě s Borgy u Země

Třída Norway patří mezi lodě, které Hvězdná flotila začala užívat ve druhé polovině 24. století. Oproti ostatním třídám lodí Flotily má několik zvláštností. První je poměrně plochý trup, u kterého nelze rozlišit primární a sekundární část. Warp gondoly jsou podvěšeny mírně pod trup a jsou umístěny na pylonech, které nevychází ze sekundárního trupu, ale jsou umístěny v prodloužení primárního trupu. Mezi těmito protáhlými konstrukcemi je navíc ponechán volný prostor.

Star Trek: First Contact

Známé lodě této třídy

USS Budapest, NCC-64923

Zákulisní informace

Počítačový model lodi USS Budapest vytvoření ve studiích ILM

Situační displej v epizodě VOY: In the Flesh zobrazující mj. třídu Norway

USS Budapest jako model z kolekce The Official Starship Collection

Studiový model

Třída Norway byla jednou ze čtyř nových tříd, které byly určeny pro nový film Star Trek: First Contact. Měly se objevit v bitvě o Sektor 001. Jejich autorem je Alex Jaeger ze studií ILM, které dělalo triky pro tento film. Sám Jaeger tuto třídu popisuje jako "voyageroidní". V samotném filmu nebyla jediná loď této třídy, která se kdy ve Star Treku objevila, zrovna dobře viditelná. Její celkový CGI model byl uveřejněn v referenční publikaci Star Trek: The Next Generation Sketchbook: The Movies.

Vlastní počítačový model sestavili ve studiích ILM Larry Tan a Paul Theren v programech Electric Image a Form-Z. Rok po jeho výrobě přišlo studio Paramount Pictures s žádostí, aby byly všechny model, které byly určeny pro osmý film, předány do studií Digital Muse, kde měly být převedeny do prostředí software LightWave 3D a následně použity v epizodě DS9: Sacrifice of Angels. Ač model byl předán, už nikdy se ve světě Star Treku neobjevil. Hlavní výtvarník seriálu Deep Space Nine David Stipes řekl, že třída Norway potřebovala úpravy povrchu a další modifikace, které nedovolily, aby se objevila v požadované epizodě. Úpravy však podle všeho nebyly nikdy provedeny a některé zprávy dokonce tvrdily, že celý soubor byl prostě ztracen nebo poškozen. To nepřímo později potvrdil i Stipes, který na blogu napsal, že "...třídu Norway jsme myslím vypustil z technických důvodů.".

Ačkoliv se loď třídy Norway už nikdy na obrazovce neobjevila, viditelná byla alespoň její schémata a to hned ve dvou epizodách. Poprvé v epizodě DS9: Favor the Bold a následně VOY: In the Flesh. Na těchto schématech navíc bylo jednoznačně uvedeno, že se jedná o třídu Norway.

Další informace o této třídě pak byly uveřejněny v čísle 61 série Star Trek: The Official Starship Collection, kde byl přiložen i malý model třídy. Protože starý model užitý u osmého filmu byl považován za ztracený, byl pro tuto publikaci postaven zcela nový model, který vycházel ze specifikací uveřejněných v referenční publikaci Deep Space Nine Technical Manual. Autorem tohoto digitálního modelu je Fabio Passaro.

Třída Norway (© The Red Admiral)

Třída Norway ze zadu (© The Red Admiral)

Pohled fanoušků

Jako u jiných tříd, kde chybí dostatek oficiálních informací, tak také u této třídy se objevilo několik popisů, které vytvořili sami fanoušci. Podrobný popis byl uveřejněn např. na dnes již neexistujících stránkách www.trekmania.net a také na stránkách www.ditl.org.

Po zavedení lodí tříd Akira a Steamrunner ve čtyřicátých letech 24. století byl konečně vyřešen problém, který měla Hvězdná flotila se stářím a nedostatečnou bojovou kapacitou svých lodí. Teď mohlo konečně Velení Flotily obrátit svou pozornost i k jiným aspektům.

Lodě tříd Akira, Steamrunner a Sabre byly orientovány více na boj, než bylo obvyklé u jiných lodí Flotily. Proto se Flotila rozhodla urychleně zaplnit tuto mezeru novou třídou lodí určených hlavně k výzkumným a diplomatickým misím. V roce 2353 pak přišla Hvězdná flotila s návrhem třídy Norway.

Výzbroj byla oproti ostatním lodím snížena o téměř 50 % a místo ní se objevily další laboratoře, nové prostory pro vyslance a velký konferenční komplex. Díky těmto změnám mohla třída Norway hostit rozsáhlejší mnohostranná jednání nebo vědecké konference než její protějšky.

Vývoj probíhal rychle, v roce 2360 byl spuštěn první prototyp a sériová výroba přišla později téhož roku. Lodě měly jednoduchý trup trojúhelníkového tvaru, z jehož dvou vrcholů vybíhaly horizontální pylony, na nichž byly umístěny warp gondoly.

Tvar lodi byl sice na federální loď nezvyklý, ale vycházel z obdobného rozvržení, jaké bylo použito u tříd Akira, Steamrunner a Sabre. Designéři také postavili spolehlivost a nízké nároky na údržbu nad výkony. Lodě se ve službě osvědčily a mezi posádkami se staly populárními, hlavně kvůli vysokému standardu ubytování.

V průběhu války s Dominionem se tyto lodě musely zúčastnit bojů v prvních liniích a během nich utrpěly tragické ztráty, jedny z největších ztrát vůbec.

Loď třídy Norway ve hře Star Trek: Legacy

Výskyt v počítačových hrách

Lodě třídy Norway se vyskytly v několika počítačových hrách z prostředí světa Star Trek. V videohře Star Trek: Starfleet Command III se objevuje celkem 21 pojmenovaných lodí této třídy. Hra také uvádí, že lodě mají posádku v počtu 337. Loď třídy Norway je možné si zvolit i ve hře Star Trek: Legacy. Několik těchto lodí pak popisuje také herní doplněk firmy Last Uniforn The Price of Freedom. Pro české fanoušky je zajímavé, že tento zdroj mezi loděmi zmiňuje i loď USS Prague. Následující doplněk Ship Recognition Manual, Volume 1: The Ships of Starfleet pak uvádí, že USS Prague má registrační číslo NCC-65001, nicméně tento zdroj byl vydán až poté, co firma Last Uniforn přišla o licenci na reálie světa Star Treku.