Popis
Třída Wambundu patří do skupiny hvězdných lodí, které Hvězdná flotila užívala od 1. poloviny 23. století. Bližší informace o těchto lodích, včetně jejich vzhledu, však chybí.
TNG: The Arsenal of Freedom, TNG: Force of Nature
Známé lodě této třídy
Zákulisní informace
Třída Wambundu patří mezi tzv. polooficiální třídy. Její jméno nezaznělo nikdy na obrazovce a ani na ní nebylo viděno. Jediným zdrojem, který tuto třídu zmiňuje, je referenční publikace Star Trek Encyclopedia, která uvádí lodě USS Drake a USS Fleming jako lodě této třídy. Zařazuje je jako lehké křižníky.
Dále se o této třídě zmiňoval ještě herní doplněk Ship Recognition Manual 1: The Ships of Starfleet od firmy Last Unicorn. Ten ji popisoval jako předchůdce lodí třídy Nebula s podobným designem. Do služby měly tyto lodě vstoupit v roce 2328. Zařazením se mělo jednat o těžké křižníky. Tento zdroj pak uváděl další lodě této třídy, USS Doyle, USS Ogun, USS Senanga, USS V'torrekh a USS Wambundu. Nicméně tento herní doplněk nebyl ofociálně publikován, protože firma přišla o licenci Star Trek.
Z fanouškovských webů se jako snad jediný této třídě věnují stránky ASDB, které nabízí následující popis a také vzhled třídy.
Třída Wambundu patří mezi středně velké lehké křižníky z počátku 24. století. Byly navrženy s ohledem na rychlost a průbojnost v boji, ačkoliv už dlouho nejsou považovány za lodě vhodné do předních linií.
Zatímco výkon torpédometů je pro loď této kategorie vynikající, v době spuštění této třídy kolem roku 2309 byly phaserové baterie stále ještě ve vývoji a posléze už nebylo považováno za nutné je přidat, protože lodě se neměly dostat do těžkých bojů, pokud by tedy nenastala válečná situace. Většina ze 103 postavených lodí této třídy měla být následně koncem 60. let 24. století vyřazena.
Obtíže Hvězdné flotily v tomto období, kdy musela Federace čelit mnoha nepřátelům z různých stran, ukázaly potřebu nových lodí. Jejich výroba však zabírala více času, než se předpokládalo, a proto bylo rozhodnuto znovu aktivovat starší lodě. I lodím třídy Wambundu se dostalo tedy odkladu výkonu vyřazení.
Tyto lodě, mimo válek s Cardassiany před několika desetiletími, neviděly nikdy těžký boj. Proto také panovalo všeobecné přesvědčení, že v ostrém střetnutí utrpí těžké ztráty. To se však nestalo a tyto lodě si v průběhu bojů s Dominionem vedly nesmírně dobře, se ztrátou pouze 14 lodí, což byla na lodě této velikostní a věkové kategorie jedna z nejmenších ztrát. Většina z nich sloužila u hraničních hlídek, ačkoliv několik jich bylo přestavěno pro dopravu lékařských zásob nebo pro použití jako nemocniční lodě.
Třída Wambundu má na zádi jeden hangár pro raketoplány, příbuzný s hangárem třídy Miranda. Tento hlavní hangár je ještě doplněn menším nákladovým prostorem / hangárem na palubě 7. Tyto lodě také představovaly inovaci, nepoužitou na žádné jiné lodi Hvězdné flotily - v té době experimentální systém impulsních proudových trysek, který jim poskytl výtečné manévrovací schopnosti. Dvě byly nahoře a další na spodním plášti lodi. Tyto trysky nejsou tak silné jako standardní jednotky impulsních motorů, které pohánějí loď zezadu, ale mohou být seřízeny k poskytnutí dodatečného nebo pohotovostního tahu v proměnném směru.
Během menších šarvátek, ve kterých tyto lodě asistovaly, nepřátelé měli jen zřídkakdy šanci je zaměřit a když už byla loď zaměřena, měla šanci se nepřátelskému výstřelu vyhnout. Větší štěstí při ničení těchto lodí měl až Dominion, ale mnoho kapitánů těchto lodí stále plně důvěřuje mottu této třídy: "Chyť mě, jestli to dokážeš...".
Tato třída byla původně určena pouze pro kontrolu vnitřních federálních cest a jako regulérní hvězdná loď také pro průzkumné mise středního rozsahu. Po válce s Dominionem čeká tato třída na vyřazení. Než k tomu ale dojde, slouží tyto lodě se silnými zbraněmi a senzory při různých výzkumných operacích. Standardně nesou do stovky členů posádky a výzbroj byla nedávno dokonce posílena kvantovými torpédy.